Víte, že třeba i takové školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo správného a bezpečného používání AI spadá do oblasti udržitelných aktivit ve smyslu ESG. Může být totiž nejen benefitem pro zaměstnance, ale v oblasti ESG i benefitem pro vaši firmu v rámci pilíře „S“. Ten je důležitý hlavně pro firmy působící v oblasti služeb, kde jsou klíčovým faktorem udržitelného (růstu) businessu zejména lidé, tedy hlavně Vaši zaměstnanci.

O Green Dealu a ESG se mluví hodně. Hlavně však v souvislostech s nesmyslnou regulací spalovacích motorů, případně v souvislosti s povinným zveřejňováním zpráv o udržitelnosti a formalizovaném reportingu, tedy téměř výhradně v negativních konotacích. Poukazuje se ve velkém a bez hlubší znalosti věci na růst (nesmyslné) byrokracie a administrativní zátěže podnikatelů. Málokdo této problematice skutečně komplexně rozumí, a současně srozumitelně hovoří o výhodách a příležitostech, které s sebou regulace v oblasti udržitelnosti přináší.

Jaké příležitosti vidět v ESG?

V první řadě je nutno konstatovat, že povinný reporting v té nejširší formě se nebude týkat běžných malých a středních firem. V České republice je totiž naprosté minimum firem této kategorie, které by byly veřejně obchodované na burze. To je přitom v kategorii SME jediná skupina, které se „ze zákona“ povinný reporting dotkne. Ano, dotkne se i dalších, ale v omezené míře. Důvodem je skutečnost, že i malé a střední firmy v rámci svého byznysu dodávají své výrobky či služby velkým hráčům nebo je od nich odebírají. Protože velké firmy budou povinně reportovat nejen údaje o svých vlastních ukazatelích, ale i o jejich hodnotách v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce, dotkne se „povinnost reportingu“ takto samospádem i všech členů těchto řetězců bez ohledu na jejich velikost.

Jinými slovy, ve smlouvách se začnou objevovat (už se to děje, všimli jste si?) klauzule o tom, že jste povinni vašemu smluvnímu partnerovi na vyžádání dodat data, která bude on potřebovat pro účely zpracování svého ESG reportu. Někdy bude tato povinnost kryta smluvní pokutou, jindy sankcí ukončení spolupráce. Mimochodem – chtěla už od někoho z vás vyplnit nějakou formu „ESG dotazníku“ vaše banka? Tak takhle nějak to bude do budoucna vypadat i v běžných obchodních vztazích.

„Nás se ESG netýká“ je mýtus

Spousta malých a středních firem přistupuje k ESG ve stylu „zaplať pánbůh, že se nás to (snad) netýká“ a „kdyby to po nás náhodou někdo chtěl, tak to (snad) potom nějak dáme do kupy“. Týká a nedáte. Tedy týkat bude. A nedáte hlavně proto, že reportovat se bude zpětně – takže pokud například v roce 2025 dodavatel neměřil spotřebu elektřiny samostatně v rámci jedné konkrétní výrobní haly, která je vyhrazena pro dodávky konkrétní velké (reportující) společnosti, prostě ta čísla v roce 2026 nebude mít.

!A pozor – reporty budou povinně auditované, takže v případě, že by snad někoho napadlo „vycucat si data z prstu“, je vysoká pravděpodobnost, že se na to přijde!

No a až to tedy takto do kupy firmy nedají, velký odběratel s nimi dříve či později rozváže spolupráci, protože nebude riskovat, že si sám vyrobí průšvih neúplným nebo nepravdivým reportem. A tady se právě otevírá byznysová příležitost, kterou je právě teď možné z pozice „uvědomělých“ SME využít.

ESG jako příležitost, jak se stát dodavatelem velkých firem

Pusťte se do „reportingu“ dříve než ostatní (a ne, nebudete muset – pravděpodobně – reportovat data o tom, jak vaše účetní firma o deseti lidech ovlivňuje biodiverzitu ve střední Evropě). Budete mít ale naopak jasně vydefinované oblasti, ve kterých má vaše firma (relativně) významný vliv, nebo které mají významný vliv na ni. Budete mít komplexně provedenou analýzu rizik a příležitostí. Budete mít provedenou analýzu vašeho dodavatelsko-odběratelského řetězce a definované způsoby získávání potřebné zpětné vazby. Modří už vědí, že všechny tyto procesy využijte i marketingově a byznysově – budete mít například o důvod víc, proč zůstat se svými zákazníky, ale i dalšími dotčenými subjekty v kontaktu a „zlepšovat tak kvalitu svých služeb“.

Analýzy dvojí materiality se neděste

Z tohoto úvodního procesu „eliminace nepodstatných témat“, kterému se v rámci ESG říká analýza dvojí materiality, respektive analýza hodnotového řetězce, vám pak vypadne pár témat, na která se vám vyplatí zaměřit svou pozornost v rámci dalšího rozvoje. Absolvování tohoto procesu je tak dobré mimo jiné z toho důvodu, že budete mít relativní jistotu, že se skutečně věnujete oblastem, které pro vás anebo vaše partnery mají význam (a úsilí v nich pomůže třeba mimo jiné zlepšovat obchodní vztahy). Nemělo by se pak stát, že budete investovat bambilión peněz do oblasti, která se vám sice osobně líbí, ale byznysu nic nepřináší, a navíc ani veškeré vaše úsilí právě věnované právě tomuto ranku nemá objektivně potenciál způsobit žádnou podstatnou, hmatatelnou bohulibou změnu.

S jako social. Vztahy.

Vraťme se k oblasti „S“. Tento pilíř s anglickým názvem social by se do češtiny mohl nejlépe přeložit asi jako „vztahy“. Budování dobrých vztahů se zákazníky, zaměstnanci, obchodními partnery, a dokonce i s dotčenými komunitami, by asi málokdo označil za aktivitu, kterou se ve svém podnikání nikdy nezabýval, zabývat nechce a nebude. Jsou to přitom v zásadě tyto oblasti udržitelných aktivit, kterým se v rámci ESG věnuje pilíř „S“.

Označení jakýchkoliv aktivit za „udržitelné“ nebo „ESG“ však mnohdy právě k takovým reakcím vede. Spousta lidí si totiž pod „udržitelnou aktivitou“ představí nikoliv aktivitu, ale aktivistu. A to třeba i takového toho přilepeného k dálnici lepící páskou, blokujícího provoz, aby strhl pozornost na to či ono „významné environmentální téma“. A identifikovat se s takovými individui je pro normálního člověka z podnikatelského prostředí prostě otřesná představa. Ano, i pro mě. To ovšem neznamená, že všichni žijeme s životním krédem „po nás potopa“. Spíš bych řekla, že právě mezi podnikateli tomu bude nejčastěji naopak.

Proto je také zřejmě faktem, že velkou spoustu udržitelných aktivit již dnes většina malých a středních firem dělá. Jenom je jako udržitelné neoznačuje, ba ani nevnímá. Třeba v oblasti „S“, tedy v rámci pilíře social, je to zrovna v České republice téměř nezbytností. Je tomu tak s ohledem na míru nezaměstnanosti a nedostatek pracovních sil. Právě z tohoto důvodu spousta firem neustále vymýšlí, jaké ještě „benefity“ nad rámec zákonných povinností by uchazečům či stávajícím zaměstnancům nabídla, aby k ní přišli anebo naopak neodešli za lepším. A jen o penězích to už dávno není..

No a když už to děláme, tak proč to neudělat pořádně, když se nám teď s novou legislativou v oblasti ESG otevírá prostor pro to, abychom tohle naše úsilí přetavili v konkurenční výhodu?

Pokud Vás tohle malé zamyšlení nebo téma ESG obecně zaujalo a chtěli byste se v této oblasti posunout jako firma kousek dál (nebo výš?), rádi vám pomůžeme se zavedením udržitelnosti tak, aby to nebylo na úkor Vašeho business modelu. Vždy si dáváme pozor, abychom s vaničkou nevylili i dítě, proto nehledáme cesty, jak vám podnikání zkomplikovat, nýbrž cesty, jak jej podpořit. A to nejenom v oblasti ESG 😊

Alexandra Mára Paurová
Advokátka a certifikovaná manažerka udržitelnosti
Zakladatelka VIA IURIS