Jako šéf firmy se můžete snažit, jak chcete, ale dříve nebo později nastane situace, kdy někdo z vašich zaměstnanců něco pokazí. Rozbije služební auto, poškodí zařízení klienta, nebo třeba ztraceným balíkem způsobí víc škody než jeho měsíční plat.
A pak přichází otázka: kdo to zaplatí? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. A přesto je dobré si tuto otázku položit dříve, než škoda skutečně vznikne.
Když škodu způsobí zaměstnanec. A odnese to firma.
Podle zákoníku práce odpovídá zaměstnavatel za škodu, kterou způsobí jeho zaměstnanec při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Tato odpovědnost je objektivní – tedy bez ohledu na zavinění zaměstnavatele. Jinými slovy: pokud váš zaměstnanec někomu uškodí při výkonu práce, odpovídáte vy.
Příklady z praxe:
- Kurýr zaměstnaný na hlavní pracovní poměr při doručování zásilky nabourá cizí auto.
- Technik neopatrně poškodí zařízení klienta při opravě.
- Obsluha skladu při nakládání zboží shodí paletu na nohu řidiče externí dopravní firmy.
Ve všech těchto případech za škodu primárně odpovídá zaměstnavatel. Ten pak může uvažovat, zda a jak ji vymáhat zpětně na zaměstnanci.
Zaměstnanec tedy může být odpovědný?
Ano, zaměstnanec za škodu odpovídá také, ale jen vůči svému zaměstnavateli, a navíc jen do určité výše. Zákoník práce říká, že při neúmyslném porušení povinností nahradí zaměstnanec škodu maximálně do výše 4,5násobku svého průměrného měsíčního výdělku.
Příklad: Zaměstnanec s platem 35 000 Kč způsobil škodu 250 000 Kč. Maximální částku, kterou po něm můžete chtít, je 157 500 Kč (4,5 × 35 000 Kč). Zbytek jde z kapsy zaměstnavatele.
Ovšem pozor! Pokud šlo o úmyslnou škodu, nebo o škodu způsobenou pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, může zaměstnanec odpovídat v plném rozsahu.
Můžu si předem domluvit, že za to ponese odpovědnost zaměstnanec?
Ne. Jakákoli smlouva nebo dohoda, ve které by zaměstnanec přebíral větší odpovědnost než stanoví zákon, je neplatná. Smůla, zaměstnanec je zákonem chráněn i když podepíše papír, kterým se ochrany vzdává. Týká se to i situací, kdy firma například přiměje řidiče k podpisu, že odpovídá za jakoukoli škodu na služebním vozidle. Pokud k nehodě došlo neúmyslně, bude se i tak uplatňovat limit 4,5násobku průměrné mzdy.
Co s tím, můžu se pojistit?
Ano, a je to rozhodně rozumné. Nabízí se zejména tyto možnosti:
- Pojištění odpovědnosti zaměstnance – většinou si ho platí zaměstnanec sám.
- Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele – kryje škody způsobené třetím osobám jednáním zaměstnanců.
Vhodným krokem je i sepsání vnitřních předpisů (směrnic) – např. kdo smí řídit firemní auta, kdo manipuluje se zbožím, jak se zachází s klientskými daty apod.
Došlo ke škodě?
Pokud dojde ke škodě, je důležité jednat rychle, ale promyšleně. V první řadě si zajistěte důkazy – mohou to být fotografie, výpovědi svědků, záznamy z kamer, e-maily nebo jiné dokumenty. Následně celou událost zaznamenejte písemným protokolem, ve kterém popíšete, co se stalo, kdy a za jakých okolností. Věc vždy projednejte se zaměstnancem – dejte mu možnost se k incidentu vyjádřit, ideálně písemně. Vyvarujte se ale nátlaku na jakékoli jednostranné „přiznání viny“ nebo podpis dokumentu, v němž by zaměstnanec přebíral odpovědnost v rozsahu, který mu zákon neukládá – taková dohoda by byla neplatná.
Co dál?
Škody vzniklé při výkonu práce nejsou ničím výjimečným – o to důležitější je vědět, jak se s nimi správně vypořádat a připravit se na ně. Zaměstnavatel se může chránit třeba pojištěním a dobře nastavenými vnitřními pravidly. Když víte, co zákon umožňuje, dokážete se vyhnout zbytečným sporům i neplatným dohodám, které ve výsledku neochrání nikoho.
Pokud si nejste jistí, zda máte správně nastavené vnitřní procesy, nebo zrovna řešíte konkrétní škodní událost – ozvěte se. Pomůžeme vám připravit směrnici, poradíme s komunikací se zaměstnancem i s tím, jak nejlépe postupovat, pokud jde o škodu vůči třetím osobám.
