Co už platí a co začne platit pro firmy a podnikatele

Rok 2025 přinesl firmám několik velmi praktických změn od pracovního práva přes DPH až po kybernetickou bezpečnost a přístupnost webů a e-shopů. Rok 2026 na tyto změny navazuje: sjednocuje hlášení zaměstnavatelů, mění daně a odvody a zpřísňuje některé povinnosti vůči zaměstnancům a zákazníkům.

Níže najdete přehled toho podstatného, co by malé a střední firmy neměly přehlédnout.

1. Co se změnilo v roce 2025

1.1. Flexibilní novela zákoníku práce („flexinovela“) – od 1. 6. 2025

Od 1. 6. 2025 je účinná tzv. flexibilní novela zákoníku práce. Základní dopady pro zaměstnavatele jsou:

Zkušební doba

• maximálně 4 měsíce u běžných zaměstnanců,
• maximálně 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců,
• zkušební dobu lze prodloužit písemnou dohodou během jejího trvání (ale jen do zákonného maxima),
• zkušební doba se automaticky prodlužuje o celodenní překážky v práci (typicky dočasná pracovní neschopnost, nově i některé neomluvené absence).

Výpovědní doba

• výpovědní doba začíná běžet dnem doručení výpovědi, nikoliv až prvním dnem následujícího kalendářního měsíce,
• u některých výpovědí na straně zaměstnavatele (porušování povinností, neuspokojivé pracovní výsledky apod.) je výpovědní doba zkrácena na 1 měsíc – za cenu toho, že postup zaměstnavatele musí být velmi precizní, aby ustál případný spor.

Další změny, které stojí za pozornost

• novela posiluje flexibilní rozvrhování pracovní doby a umožňuje širší využití dohod o práci mimo pracovní poměr v kombinaci s už dřívějšími změnami (evidence odpracované doby, sledování limitů pro odvody),
• dochází k posílení transparentnosti odměňování – doložky o mlčenlivosti ohledně vlastní mzdy zaměstnance jsou nově neplatné a jejich používání může být přestupkem.

V praxi je potřeba mít aktualizované vzory pracovních smluv, dohody o zkušební době, interní HR postupy a manuály pro vedoucí.

1.2. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti – od 1. 11. 2025

Od 1. 11. 2025 je účinný nový zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který nahrazuje dosavadní úpravu a implementuje směrnici NIS2.

Podstatné pro firmy:

• zákon se netýká jen velkých „kritických“ subjektů dopadá i na tisíce firem, které poskytují tzv. regulované služby, včetně části dodavatelského řetězce,
• regulované subjekty mají povinnost se registrovat u NÚKIB (typicky do 60 dnů od účinnosti nebo od splnění parametrů) a zavést předepsaný systém řízení kybernetické bezpečnosti,
• zákon zdůrazňuje bezpečnost dodavatelských vztahů u IT dodavatelů, cloudových služeb, systémových integrátorů a dalších partnerů bude nutné smluvně ošetřit požadovanou úroveň bezpečnosti.

Pro menší firmy je klíčové ověřit, zda nespadají do širšího okruhu regulovaných subjektů (např. jako IT dodavatel pro větší hráče) a včas začít řešit technická i smluvní nastavení.

1.3. Přístupnost výrobků a služeb – od 28. 6. 2025

Dne 28. 6. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb.

Týká se zejména:

• e-shopů a online služeb (weby, mobilní aplikace, e-knihy),
• bankovních služeb, platebních terminálů a některých finančních produktů,
• elektronických komunikačních služeb, multimediálních aplikací,
• některých služeb dopravy a prodeje vstupenek.

Podstatou je, že výrobky a služby musí být použitelné i pro osoby se zdravotním postižením (např. čitelnost webu čtečkami, kontrast, ovladatelnost klávesnicí, titulky u videí, srozumitelné ovládání).

Pro provozovatele e-shopů a online služeb to prakticky znamená:

• provést audit přístupnosti webu / aplikace,
• nastavit procesy, aby nové funkce a obsah vznikaly v souladu s požadavky na přístupnost,
• počítat s možností kontrol ČOI a s pokutami za nesplnění.

1.4. Změny v DPH – dva limity a neuhrazené faktury

Od 1. 1. 2025 platí rozsáhlejší novela zákona o DPH, která se podnikatelů dotýká i v roce 2026.

Dva limity obratu pro vznik plátcovství

Nově se sledují dvě prahové hodnoty ročního obratu:

• 2 000 000 Kč – po překročení tohoto limitu se osoba stává plátcem od 1. ledna následujícího roku,
• 2 536 500 Kč – tzv. „rychlý“ limit; po jeho překročení se plátcem stáváte od následujícího dne, kdy byl limit překročen (s povinností podat přihlášku do 10 pracovních dnů).

To v praxi znamená, že podnikatelé musí obrát sledovat přesněji, vyhodnocovat, jestli se jim vyplatí stát se plátcem dříve dobrovolně, a přizpůsobit tomu cenotvorbu.

Povinnost vrátit odpočet DPH z neuhrazených faktur

Novela rozšířila situace, kdy má plátce povinnost snížit dříve uplatněný odpočet DPH:

• pokud plátce neuhradí dodavateli zdanitelné plnění a uplyne 6 kalendářních měsíců po měsíci splatnosti faktury, musí v přiznání k DPH snížit odpočet,
• pokud později závazek uhradí, může si odpočet znovu navýšit.

Pro firmy to znamená nutnost hlídat neuhrazené závazky v DPH evidenci a sladit účetnictví, cash-flow a daňové přiznání.

1.5 Stavební zákon – pokračující digitalizace povolovacích procesů

V oblasti stavebního práva pokračuje účinnost nové právní úpravy navázané na zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, s významnými dopady v letech 2024–2026. Pro podnikatele ve stavebnictví, developmentu či realitách to znamená především:

• větší důraz na digitální podání a komunikaci (jednotné environmentální stanovisko, elektronická dokumentace, portál stavebníka),
• změny v kompetencích stavebních úřadů a centrální stavební úřad pro vybrané stavby,
• nové požadavky na obsah projektové dokumentace a koordinaci dotčených orgánů.

Pro firmy působící ve stavebnictví a developmentu je klíčové mít aktualizované postupy pro přípravu projektů a už v obchodních a realizačních smlouvách počítat s časovou i nákladovou nejistotou vyplývající z nových procesů.

2. Co nás čeká v roce 2026

2.1 Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ)

Rok 2026 přinese zásadní změnu v komunikaci zaměstnavatelů se státní správou – jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Úprava je obsažena v novém zákoně o JMHZ a souvisejících předpisech.

Základní principy:

• JMHZ postupně nahrazuje řadu stávajících hlášení vůči ČSSZ, finanční správě a úřadům práce (přihlášky/odhlášky k pojištění, měsíční přehledy pojistného apod.),
• zdravotní pojišťovny zatím zůstávají mimo JMHZ – zaměstnavatelé tak budou nějakou dobu fungovat v „duálním“ systému.

Časová osa:

• od 1. 1. 2026 – zaměstnavatelé mají povinnost sbírat a evidovat nově požadované údaje,
• od 1. 4. do 30. 6. 2026 – první ostrá podání: podává se JMHZ za duben, květen, červen a zároveň se zpětně doplní data za leden–březen 2026,
• od 1. 7. 2026 – plný provoz JMHZ; zaměstnanec musí být nově evidován před nástupem do práce, nikoliv až po něm.

Rozsah údajů

U jednoho zaměstnance půjde o desítky údajů kromě klasických identifikačních dat také např.:

• údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání,
• detailnější členění příjmů,
• údaje k dohodám (včetně DPČ pod limitem),
• vazba na některé daňové údaje.

Špatné nebo opožděné hlášení může být sankcionováno v úvahu připadají pokuty řádově v tisících korun za každého zaměstnance, u kterého budou povinnosti nesplněny.

Pro praxi to znamená zejména:

• revizi mzdového a HR systému, zda umí všechny požadované údaje evidovat a exportovat,
• nastavení nových workflow při nástupu a ukončení pracovních poměrů a dohod,
• proškolení HR a mzdových účetních.

2.2 Povinný příspěvek na spoření na stáří u rizikových profesí – od 1. 1. 2026

Od 1. 1. 2026 nabývá účinnosti zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří. Týká se zaměstnanců zařazených ve 3. kategorii práce pro vybrané rizikové faktory (zejména vibrace, extrémní teplo nebo chlad, vysoká fyzická zátěž).

Podstatné body:

• zaměstnavatel je povinen platit zaměstnanci příspěvek ve výši 4 % vyměřovacího základu (stejný základ jako pro sociální pojištění) na vybraný produkt spoření na stáří (typicky doplňkové penzijní spoření),
• povinnost vzniká, pokud zaměstnanec v daném měsíci odpracuje alespoň 3 „rizikové“ směny v příslušné kategorii,
• příspěvek se platí jen na základě uplatnění práva zaměstnance (zaměstnanec musí písemně oznámit, že o příspěvek žádá),
• zaměstnavatel má rozsáhlou informační a evidenční povinnost (informování před zahájením rizikové práce, evidence rizikových směn, uchovávání údajů, povinné potvrzení o zaplaceném příspěvku); za porušení hrozí pokuty až ve statisících korun.

Firmy s rizikovými profesemi (strojírenství, stavebnictví, těžší průmysl) by měly:

• zrevidovat kategorizaci prací,
• nastavit proces informování a sběru žádostí zaměstnanců,
• upravit mzdový a HR systém tak, aby příspěvky správně počítal a vykazoval.

2.3 Daně a odvody v roce 2026

Rok 2026 přináší několik významných změn v daních a odvodech, které se dotknou jak firem, tak OSVČ.

1. a) Zrušení limitu 40 mil. Kč u prodeje podílů a akcií

Od 1. 1. 2026 se ruší limit 40 mil. Kč pro osvobození příjmů z prodeje:

• podílů v obchodních korporacích,
• akcií u fyzických osob.

Pokud je splněn časový test (typicky 5 let u podílů, 3 roky u akcií), bude příjem z prodeje opět plně osvobozen od daně z příjmů, bez hodnotového stropu. Limit 40 mil. Kč zůstává zachován u kryptoaktiv.

To je důležitá informace pro plánování prodeje firem, restrukturalizace a exitů.

1. b) Benefity zaměstnanců – omezení „místo mzdy“ a limity

Od 1. 1. 2026 se zpřísňují pravidla pro daňové osvobození nepeněžních benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů:

• osvobozeny budou jen plnění, která nejsou náhradou mzdy nebo odměny za práci,
• není možné „rozštěpit“ mzdu tak, že pevná mzda je snížena a část je nahrazena benefitem bez odvodů,
• zavádí se limity vázané na průměrnou mzdu:
  • zdravotní benefity osvobozené do výše 1× průměrná mzda (pro rok 2026 cca 48 967 Kč),
  • volnočasové benefity do ½ průměrné mzdy (cca 24 483,50 Kč) ročně; nad limit se už benefit zdaňuje a odvádí pojistné.

Firmy by měly:

• zrevidovat benefitní systém a smluvní dokumentaci,
• přepočítat náklady na benefity v návaznosti na nové limity.

1. c) OSVČ a paušální daň

Pro rok 2026 se výrazně zvyšují minimální odvody OSVČ a paušální daň v prvním pásmu:

• paušální daň v 1. pásmu činí 9 984 Kč měsíčně (daň + sociální + zdravotní),
• minimální zálohy na sociální pojištění pro OSVČ hlavní činnost vycházejí z vyššího minimálního vyměřovacího základu (40 % průměrné mzdy); pro rok 2026 jde o částku 5 720 Kč, pro vedlejší činnost 1 574 Kč, pro začínající OSVČ 3 575 Kč.

To zásadně ovlivňuje podnikatele s nízkými příjmy – vyplatí se přepočítat, zda je paušální daň / OSVČ režim stále vhodný, nebo dává smysl jiná forma (zaměstnání, s.r.o. apod.).

1. d) Srážková daň

Dochází k postupnému rušení srážkové daně u některých příjmů ze závislé činnosti:

• od 1. 1. 2026 se ruší srážková daň u příjmů členů orgánů právnických osob daňových nerezidentů; budou zdaňováni obdobně jako čeští jednatelé,
• úplné zrušení konceptu srážkové daně u drobných výdělků je plánováno od 1. 1. 2027.

To bude mít dopad zejména na brigádníky, více dohod, členy orgánů a drobné přivýdělky zjednoduší se struktura daně z příjmů, ale u části příjmů vzroste administrativní náročnost (povinnost podat přiznání).

2.4 Účetnictví a výkazy – novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2026

Od 1. 1. 2026 nabývá účinnosti zákon č. 316/2025 Sb., kterým se mění zákon o účetnictví a navazující předpisy (včetně zákona o auditorech).

Pro malé a střední podniky to znamená zejména:

• nové či upravené velikostní kategorie účetních jednotek,
• úpravy v povinnosti ověření účetní závěrky auditorem,
• postupnou přípravu na širší elektronické výkaznictví – pro řadu firem bude nově povinné zveřejňování závěrek ve standardizovaném formátu (typicky XML),
• návaznost na evropskou úpravu udržitelnostního reportingu (CSRD) u větších skupin.

Firmy by měly ověřit, zda se jich změny dotýkají (a jak) a zda jejich účetní software podporuje nové výstupy.

2.5 Pracovní právo 2026 – návaznost na JMHZ, dohody a benefity

Kromě JMHZ a povinného příspěvku na spoření na stáří se do pracovněprávní oblasti promítají i další daňové a administrativní změny:

• dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP/DPČ) budou nově více „vidět“ díky JMHZ evidovat se budou i krátkodobé a málo výdělečné dohody,
• postupné rušení srážkové daně a zpřísnění pravidel pro benefity omezí některé dříve používané optimalizační modely,
• kombinace flexinovely, JMHZ a daňových změn klade vyšší nároky na soulad pracovněprávní dokumentace, mzdové agendy a daňové pozice.

2.6 Spotřebitelské právo a „zelené“ marketingové praktiky (výhled na 2. pol. 2026)

Probíhá legislativní proces k novele zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, vycházející z evropských předpisů. Pokud bude schválena v navržené podobě, má od léta a podzimu 2026 přinést mimo jiné:

prodloužení „běžící“ záruční doby po opravě po opravě vadného výrobku by měla znovu běžet nová dvanáctiměsíční lhůta,

• přísnější postihy za klamavé „greenwashingové“ praktiky (nepodložená ekologická tvrzení),
• vyšší pokuty za porušení povinností vůči spotřebitelům (až v milionech Kč).

Pro podnikatele prodávající zboží a služby spotřebitelům (e-shopy, retail) bude důležité včas upravit:

• reklamační řády,
• obchodní podmínky,
• marketingová tvrzení a označení výrobků.

Co z toho prakticky plyne

Pro malé a střední firmy není nutné „znát paragrafy nazpaměť“, ale je rozumné mít jasno v těchto otázkách:

1. Pracovní právo a HR
   • Jsou smlouvy, dohody, interní směrnice a HR postupy v souladu s flexinovelou a budoucím JMHZ?
   • Máme nastavený proces pro povinný příspěvek na spoření na stáří, pokud máme rizikové profese?
2. DPH, daně a odvody
   • Jaký je náš obrat z pohledu DPH a jak nás ovlivní dva limity?
   • Máme proces na sledování neuhrazených faktur kvůli povinnosti vracet odpočet DPH?
   • Je pro nás výhodná paušální daň / režim OSVČ v roce 2026?
3. IT, e-shop a online služby
   • Nejsme nově subjektem podle zákona o kybernetické bezpečnosti?
   • Splňujeme požadavky na přístupný web / e-shop?
4. Účetnictví, reporting a smlouvy
   • Umí náš účetní software nové formáty výkazů a požadavky od roku 2026?
   • Plánujeme v následujících letech prodej firmy / podílu a vyplatí se nám pracovat s odstraněním limitu 40 mil. Kč?